O mně

Do tohoto života jsem vstoupila s životním číslem 7, které je darem intuice a hlubokého vnímání. Přináší mi schopnost vnímat věci pod povrchem a zároveň vnímat jemné energie, které běžnými smysly zachytit nelze.

Tento můj dar jsem ale měla velkou část svého života zavřený. Vyrůstala jsem v prostředí a v době, kdy se o takových věcech nemluvilo, natož abych mé schopnosti mohla rozvíjet.

A tak jsem dlouhé roky žila odpojená od sebe.  

Můj život řídila hlava a ego.                                                                                   

Byla jsem hodně zaměřená na hmotu a můj život byl hlavně o práci a o párty. Zažívala jsem hluboká zklamání, tvořila nefunkční vztahy a často byla v roli oběti. A i když jsem uvnitř nebyla šťastná a nežila naplněný život, nebyla jsem schopná sama něco změnit.

Velký zlom přišel po narození mého syna, kterému předcházela dvě zamlklá těhotenství a velmi bolestné období. 

Můj syn byl pro mě nádherným darem. Probudil ve mně obrovskou lásku, ale zároveň mě přivedl k hlubokému ponoření se do sebe. Protože to, co jsem cítila uvnitř, absolutně neodpovídalo tomu, jak jsem se k němu chovala.

Postupně začaly na světlo vycházet moje vzorce z dětství. Velmi silně jsem si začala vybabovat, jak jsem se jako dítě cítila... a věděla jsem, že nechci, aby tohle zažívalo i moje dítě. 

A tak jsem na sobě začala velmi intezivně pracovat.

Tahle cesta mě postupně vedla k tomu, že jsem úplně překopala svůj život... a začal se mi otevírat i můj dar.

Nejdříve jsem musela změnit spoustu věcí sama u sebe a vytvořit si zdravý vztah k sobě. 

Navenek jsem působila klidně, ale uvnitř jsem často zažívala obrovské bouře. Snažila jsem se, aby mě lidé měli rádi, a často jsem šla sama přes sebe. Nedokázala jsem otevřeně mluvit o svých pocitech, nedokázala jsem říkat ne, i když jsem to tak cítila. 

A velmi jsem bojovala s vnitřní agresivitou, kterou pro mě bylo s mým citlivým synem náročné zvládat. 

Neměla jsem hezký vztah ke svému tělu a moje sebevědomí bylo velmi nezdravé.

Další velkou částí mé cesty byly vztahy. 

Začala jsem se pravdivě dívat na to, jaké vztahy si vytvářím a jak v nich funguji. Uzdravovala jsem vztah k rodičům i k dalším lidem, kteří mě na mé cestě ovlivnili. 

Objevila jsem mnoho hlubokých generačních traumat a rodinných vzorců, které na můj život měly velmi silný vliv.

Podívala jsem se pravdivě i na vztah s mým manželem. Došlo mi, že naše manželství nestojí na pevných základech lásky, ale na emočních závislostech, strachu ze samoty a touze po dítěti.

Došla jsem do bodu, kdy jsem se v tomto vztahu už nemohla ani nadechnout...                                        a odešla jsem.                             

Postupně jsem začala víc vnímat i svou práci.

Došlo mi, že moje původní profese zdravotní sestřičky mi přestává dávat smysl. Necítila jsem naplnění v systému, kde se řeší hlavně příznaky a ne skutečná příčina.

A tak jsem se vydala jinou cestou.

Začala jsem pracovat se svým darem, který se mi postupně otevíral, a všechny moje životní zkušenosti začaly dávat hluboký smysl. 

Začala jsem provázet i ostatní lidi na jejich cestě k sobě...                                                                              a postupně opustila svou původní profesi.                                                                      

Zjistila jsem, že můj dar zahrnuje i schopnost komunikovat se zvířátky. Stala jsem se tak jakýmsi mostem mezi světem lidí a světem zvířat.

Zároveň dokážu komunikovat i se vším, co je tvořeno energií.                                                                  Se stromy, květinami, domy, věcmi, myšlenkami...

Dnes si tvořím život maximálně podle sebe a cítím hlubokou vděčnost za vše, co mám. 

Mám zdravější vztah sama k sobě a péče o mou energii je pro mě velmi důležitá. 

Mám úžasného syna, který je mým velkým učitelem a ukazuje mi, že vnitřní svoboda je klíčem k šťastnému a naplněnému životu. 

Tvořím si svůj vlastní projekt, ve kterém mohu svůj dar naplno využít a zároveň skrze něj sloužit celku.

Díky této cestě poznávám mnoho krásných duší a vidím, jak jsme každý jedinečný. Nepřestává mě překvapovat, jak je všechno propojené a co všechno je v našem světě možné. 

Provázet druhé na jejich cestě k sobě je pro mě hluboce naplňující...                                                        a cítím za to obrovskou vděčnost.

Pokud cítíš, že tě to ke mně volá, ráda tě na tvé cestě doprovodím